Auto s odstraněným či nefunkčním DPF filtrem často viditelně nekouří
Většina z nás má vžitou představu, že nejvíc škodí ta auta, která „kouří“. Pravda je ale mnohem krutější. Nekouřící vozidla mohou skrývat, s ohledem na malé neviditelné částice, úplně stejné zdravotní riziko a reálně je tato skupina v České republice, za nečinného přihlížení státu, bohužel i ta početnější.
Ale proč přestala vozidla vůbec viditelně kouřit? Osobní auta se vznětovými motory přišla s boomem dieselů po revoluci, kdy při jejich nákupu zvítězila poptávka po úsporných a zároveň výkonných vozech s motory přeplňovanými turbodmychadlem. Postupem času starou koncepci vznětových motorů s mechanickým čerpadlem nahradily moderní dieselové motory s elektronickým vstřikováním a extrémně vysokými vstřikovacími tlaky. Postupně tak byla stará vozidla nahrazena novými a my jsme přestali kouř z výfuku vídat. Stal se díky miniaturním sazím neviditelným.
Kouř před veřejností však zmizel „jen“ zdánlivě, protože přestal být vidět. Pokud dnes vozidlo netrpí další závadou, která by “viditelný” kouř způsobovala, pouhým okem vozidlo s odstraněným či nefunkčním filtrem rozpoznat vůbec nemusíme. Moderní motory za předpokladu „zdravého“ motoru principiálně nekouří. Tedy „viditelně“ nekouří. Palivo je do spalovacího prostoru vstřikováno tryskami s otvory o průměru sotva lidského vlasu a tlakem až 2.000 barů. Díky tomu dojde k lepšímu rozprášení paliva a motor jej následně spálí podstatně efektivněji, nikoliv však zcela beze zbytku. Za koncovkou výfuku tak sice není vidět ani náznak viditelného kouře přesto, že je jich bez filtru částic za výfukem miliardy. Bohužel pro nás všechny, jsou tyto nejmenší částice zároveň ty nejvíce nebezpečné.
Proto i dieselová vozidla dostala zákonem stanovenou povinnost vybavení filtry pevných částic, které mikrosaze bezpečně zadržují a v jednom vhodném okamžiku pak téměř bezezbytku spálí na oxid uhličitý a vodní páru. Filtry pevných částic jsou dokonce natolik účinné, že v dnešní době čistí okolní vzduch od sazí. Ano, je tomu tak! Zatímco okolní vzduch v obci bývá běžně v hodnotách 2.500 až 5.000 částic na cm3, za výfukem motoru s funkčním DPF filtrem jich naměříme kolem 200 až 600 podle typu filtru. V případě odstraněného či děravého filtru je částic na stejný objem obvykle přes 5.000.000. DPF se svou účinností tak pohybuje těsně pod hranicí 100%.
Přítomností filtru částic ve výfuku by se však měla změnit veškerá strategie emisního měření vozidel v provozu. Zatímco vozidla vyráběná sériově bez filtrů částic, se hodnotami “syrových” emisí zhoršovala, takže opotřebením v provozu kouřila stále víc, tak u vozidel homologovaných s filtrem částic platí, že se jejich “filtrované” emise částic drží téměř po celou dobu životnosti vozidla na minimálních hodnotách, jako když bylo vozidlo nové. Platí u nich, že dokud je filtr částic celistvý, není takové vozidlo pro své okolí žádným emisním nebezpečím, ani kdyby bylo staré padesát let, nebo mělo najeto milion kilometrů.
Zde je vidět příklad vozidla starého 14 let, kde je velmi pravděpodobně stále funkční filtr (koncovka výfuku je jen rezavá, ale absolutně bez sazí). Je-li filtr částic funkční, nehraje roli ani počet najetých kilometrů, ani stáří vozidla.
Současný systém technických prohlídek však dovoluje i po 20 letech provoz vozidel s nefunkčním nebo odstraněným filtrem, či s filtrem z programu náhradních dílů, které mohou být i nefunkční atrapou. Díky nefunkčním technickým prohlídkám nic v jejich prodeji u nás nebrání.
Je-li vidět za vozidlem kouř, nebo jsou-li naměřené vysoké koncentrace mikročástic ve výfuku, mohou to mít na svědomí nekvalitní náhradní díly. Prodej nekvalitních náhradních dílů se nevyhýbá ani filtrům částic. Jedná se o celoevropský problém. Poškodí-li se původní filtr, bývá originál často velmi drahý, nicméně volba levnějšího, neznačkového dílu bývá z mnoha důvodů problematickou. Jedním z nich je i vysoká propustnost mikročástic, takže po takové opravě, kde byl použit neoriginální díl, může vozidlo ohrožovat své okolí podobně, jako kdyby filtrem vůbec vybaveno nebylo.
Chybí-li účinná kontrola, trh toho ke škodě našemu zdraví okamžitě využije. U technických kontrol v České republice takové poškozování životního prostředí z mnoha důvodů prochází. Jedním z nich je i přístrojové vybavení. Zatímco čítač částic nefunkční filtry částic bezpečně odhaluje, tak zastaralé optické přístroje na emisních kontrolách nic nezjistí.
I koncovka výfuku 15 let staré Škody Octavia s poškozeným filtrem, kterou jsme v reportáži pro ČT nechali projít technickou prohlídkou, byla na první pohled relativně čistá. “No sláva, vyhovuje, filtr mám v pořádku”, řekl by si asi každý majitel takového vozidla – o to hůře, pokud by šlo o koupi vozidla – skutečnost by však byla jiná. SME a STK by odstraněné nebo nefunkční filtry odhalovat měly. Daň na zdraví nás všech je jinak příliš vysoká a hlavně zcela zbytečná.
—
Autor článku: Libor Fleischhans