Co říkají data z Informačního systému technických prohlídek (ISTP)

Níže prezentovaná data pochází z Informačního systému technických prohlídek (zkr. ISTP). Do něj se již od začátku r.2018 ukládají online data ze všech kontrol na STK (kontroly podvozku) a SME (měření emisí) po celé ČR. Pro představu jde ročně o více jak 2,5 mil. prohlídek.

ISTP má ve správě Ministerstvo dopravy (zkr. MD), které za jeho tvorbu i správu vydalo již přes 150 mil. Kč, nicméně v září 2019 v jednacím sále Poslanecké sněmovny přiznalo, že se data sice ukládají, ale dále nevyhodnocují.

Tím, že jde o hlavní nástroj pro kontrolu kvality technických prohlídek a technický stav vozidel má přitom podstatně větší podíl na tvorbě škodlivých emisí než samotné stáří vozu, data jsme si dle práva na svobodný přístup k informacím vyžádali a analyzujeme je dodnes namísto Ministerstva dopravy.

V rámci kampaně „Uzdrav příšerku“ se analýzám ISTP budeme dále věnovat a snažit se veřejnosti poskytnout vysvětlení, proč máme natolik rozdílné výsledky z měření emisí v provozu oproti výsledkům na samotných stanicích.

Podívejme se Bezezubovi na zub

Podíváme-li se na základní přehled prostupnosti kontrolou, vidíme, že sice každým rokem vozidla stárnou, ale příšerek prochází více a více, což je samo o sobě v technickém rozporu a neexistuje k tomu objektivní důvod.

Pozn.: V mapce záměrně nekorespondují barvy s uvedeným průměrem. K barvám se hned dostaneme v dalším grafu.

Podíváme-li se na data blíže, zjistíme, že je průměr značně ovlivněn extrémy na obou stranách – v každém kraji tak evidujeme hned několik stanic se 100 % propustností kontrolou a sledujeme případy, kdy stanice nevydala již několik let nevyhovující protokol a prošlo tak v řadě více jak 15 tisíc vozidel.

Zajímává vás, kolik mezi nimi bylo příšerek? To se přesně asi nedozvíme, nicméně stáří ani značky kontrolovaných vozidel i u stanic s extrémním výsledkem nijak nevybočují a tak z měření v provozu odhaduje, že by se mělo jednat právě o zmiňovaných 5 -10 %.

Nahlédneme-li do dat pak ještě hlouběji, nacházíme jevy, které jsou pro nás již zcela kompromitující a zarážející s ohledem na jejich četnost, kdy nemůže být hovořeno o pochybení jednotlivců či poruše měřící techniky.

Co data ve velké míře vykazují?

• ! používání emulátorů – jde o přístroje co vozidla jen simulují, aby stanice jednoduše získala data, která potřebuje pro zápis do ISTP i protokolu a vozidlo přitom ani nemusela nastartovat.
• ! obcházení metodiky při měření dieselů – kdy technik při akcelerační zkoušce šlape na plynový pedál velice pozvolna, aby motor nezatížil a tento pak ani nezakouřil.
• ! počty rekordních časů kontrol – kdy sledujeme nereálné kontroly trvající i pod jednu minutu

Jaké konkrétní výsledky v datech pozorujeme?

Emisní supermany, kteří zvládnou vystavit 70 kladných protokolů za jediný den! Emulátory co hlásí 100 % kyslíku ve výfuku a nebo stovky tisíc na setinu stejných cyklů akcelerace, ať už šlapeme na akcelerační pedál sportovního vozidla či nákladního automobilu.

Na obrázku vidíme osobní vůz BMW a nákladní vozidlo TATRA. Oba vozy mají v záznamu na setinu sekundy stejné časy akcelerací (1,28 – 1,31 – 1,28 – 1,28), což je technicky vyloučené, navíc podobně shodných časů má stanice tisíce.

Postupně budeme tyto i další úkazy v datech vysvětlovat v dalších článcích, videích a v odborné publikaci. Načerpané know-how se chystáme sdílet pak především i se starosty obcí a měst, kteří snad budou mít tu správnou motivaci pro své občany zajistit zdravější ovzduší – kontrola stanic koneckonců pod obce s rozšířenou působností spadá a věříme, že by i samotné občany mohlo toto téma zajímat.

Pro vedení obcí a měst připravujeme i workshop, který bude mimo jiné i o tom, jak data při kontrolní činnosti využít.

–
Autor článku: Ing. Petr Novák, ASEM