Jen 5 až 10 % vozidel způsobuje 50 % škodlivých emisí

Zpravidla jsme vždy extrémně vysoké počty částic zaznamenávali po průjezdu jednoho auta nebo několika málo vozidel.  Jde o příšerky ve špatném technickém stavu s extrémně vysokými emisemi. Ty musíme najít a opravit. Většina ostatních aut k problému tolik nepřispívá.
Foto: Respekt

Nejde přitom ani tolik o starší vozidla. Ty nejmenší a nejnebezpečnější částice naopak pochází z modernějších motorů, které mají demontovaný, vytlučený či zničený filtr pevných částic (DPF). Další díl vysokých producentů škodlivých emisí dále tvoří vozidla přečipovaná na vyšší výkon.

Nejlevnější a nejrychlejší řešení pro lidi by tedy bylo vozidla s vysokými emisemi najít a opravit.

V r.2017 jsme v Praze ve spolupráci s ČVUT, ČZU a UAMK změřili emise na vzorku 25.000 vozidel, a celkem jednoznačně jsme tehdy nakonec do zprávy o technickém stavu vozového parku uvedli, že poměrně malá část vozidel s vysokými emisemi částic má velký podíl na celkových emisích částic, resp., že:

• 5 % vozidel s nejvyššími emisemi vyprodukovalo přibližně polovinu částic
• a 10 % vozidel pak přibližně tři pětiny částic.
• zhruba 9 % vozidel pak mělo poškozený nebo nefunkční DPF filtr.

Neměli bychom se jen tak spokojit s faktem, že měření emisí v provozu prokazuje, že kolem 10 % vozidel má technický problém, ale kontroly měření emisí nacházejí závadu u pouhého 1 – 2 %.

Když si uvědomíme, že pro příklad u dieselů s funkčními DPF filtry nezaznamenáme žádné měřitelné emise částic, což odpovídá jejich téměř stoprocentní účinnosti, měli bychom technickému stavu vozidel věnovat zvýšenou pozornost, a to bez ohledu na jejich stáří.

V současné době za podpory projektu CARES probíhají další měření emisí na území ČR a my Vás na jedno z nich srdečně zveme!

Den měření emisí zdarma

Přijeďte si dobrovolně a zcela anonymně nechat změřit emise a diagnostikovat vozidlo od odborníků. Ve spolupráci s projektem CARES Vám emise u vozidla změříme a v případě problému doporučíme další postup.

Ve čtvrtek 20. 10. 2022
od 9:00 do 17:00 hodin

Na České zemědělské univerzitě v Praze,
Kamýcká 129, 165 00 Praha-Suchdol

 

–
Autor článku: Prof. Michal Vojtíšek, M.S., Ph.D.